neděle 31. května 2015

Jáchymkovi je šest let


a dneska jsme to oslavili se společnými kamarády. Počasí vyšlo, dort všem chutnal, nálada byla pohodově slavnostní, děti se samy zabavily a celý den běhaly bosy v trávě, dospělí si povídali a i ti, kteří se dnes viděli poprvé, si rozuměli, a oslavnec Jáchymek právě teď usíná s pocitem, že na světě je krásně. Sice nemohl sfouknout svíčky, protože v lehkém vánku se mi přes urputnou snahu a popálené prsty víc než jedna svíčka najednou zapálit nepodařila, ale když mu přes dvacet lidí místo toho zazpívalo hodně štěstí zdraví, tak mi dojetím skoro ukápla slza.

 
 


To je ten moment, kdy Jáchymkovi zpíváme. Celý se přikrčil a hihňal se do kolen :)

 Gratulace od kamarádů...




Oskárek a Klárka





Pohodička

Skok do dálky.




Mezi tolika pohodovými rodiči, kteří se dnes sešli, je až s podivem, že Linda je zatím jediná těhotná skoro třetimatka :) 







 Houba ztrácí svědomí (a to je interní vtípek)









Důkaz, že se Aleš umí usmát.

A rodinné foto na závěr. To jsme my, už šest let rodiče a naši po celém dni unavení synové.



neděle 24. května 2015

Rybář

Jáchymek byl v sobotu poprvé v životě na rybách a já si pomalu zvykám, že budou přibývat aktivity, které bude sdílet s někým jiným než s mámou a tátou. Příprava na jeho velký den začala už ve čtvrtek, kdy jsme spolu byli nechat namotat vlasec na naviják v rybářských potřebách. A zatímco já společensky konverzovala s přítomnými rybáři (a stálo mě to nemálo diplomatického umu), Jáchymek se jen pochechtával a samým vzrušením nemohl ani promluvit. Nemohl promluvit, ani když nás strejda Jirka vyzvedl v pátek na nádraží a dovezl k babičce a ani ráno, když ho Jirka vyzvedával, aby ho odvezl na celý den pryč. Plný vzrušení nepromluvil ani po návratu, když beze slov sundal holínky a kalhoty a šel si sednout k večerníčku, takže to chvíli vypadalo, že prožil naprosto ordinérní den. Těsně před spaním, když jsem si k němu vlezla do postele, se konečně rozmluvil a z jeho rozjařených očí a přehlšle slov bylo znát, že prožil jeden z nejhezčích dnů svého života.

 Takhle se pořád usmíval, prut připravený.

Stále se usmívá, celý nedočkavý se na mě nechce už ani podívat.

A pak už nevíme. Jen jsme s babičkou a Oskárkem společně dumali, co asi právě dělají a tak od jedné hodiny se ptali, kdy asi tak přijedou. Takhle jsme odpočívali na sluníčku a Oskárek nás při tom vyfotil.

Kafíčko po obědě. Oskárkovi se nezdají zobrazení velbloudi

a tak volá Alešovi, jestli je viděli v ZOO, když tam byli naposledy.

Pak jsme si venku dali svačinku.


A Oskárek si vypravuje s babičkou.

Trochu při tom po Oskarovsku pábí.

A jde mi to pak vysvětlit.

Pak hledá ořechy

Babička ho navádí, kam se přesně koukat,

ale nakonec je našel až s babiččinou pomocí.


 Na závěr dne jsme si opekli špekáčky

a ještě při hašení ohniště jsme byli bez Jáchymka. Přijel asi za deset minut. Zbytek už víte.

Byl to celkově krásný den pro všechny.

neděle 17. května 2015

Je nás o jednoho víc


Seznamte se. Představuji vám Otíka, kerého si včera Jáchymek vybral ke svým šestým narozeninám.











A dnešní oběd u sousedů, rozuměj u sestry.