neděle 24. února 2013

Víkendový

Ve znamení přívalu sněhu, půjčování bobů po sousedech v domě, protože naše skvadra stačila za tuto zimu zničit už čtvery, bazénu, ranního vstávání kolem šesté, Alešovy práce (zase termín), zcela výjimečného Jášova spaní v neděli po obědě (kdy jsem to zalomila zároveň s dětmi, věc nevídaná, zatímco Aleš pracoval) a celkové pohody, to jo :)

Boby s volantem, to je hit







Podle Oskarova výrazu by jeden řekl, že má sněhu plný zuby. On ale jen konsternovaně pozoruje postavu zasypanou sněhem, které kouká ven pouze hlava. Nějak to chudák nemohl pobrat. 


Stále nevěří







Na Ladronce bylo plno






V neděli dopoledne šli nejstarší kluci do bazénu (už potřetí během sedmi dnů) a já s nejmladším připravovala oběd. Oskárek je právě ve věku, kdy neustále a rád pomáhá v kuchyni. Vezme židli, přisune k pultu a pracuje jako máma. Zvládne už všechno - od mytí nádobí, přes míchání polívky na plotně, ovládání presovače, ke krájení opravdovým nožem. Jáša byl v jeho věku úplně stejný a tak vím, že toto nadšení za pár měsíců přestane a bude nahrazeno jinými smysluplnými činnostmi jako je třeba mydlení motorky. Mimochodem po bytě se Oskar pohybuje zásadně motorizovaně, v tom je přeci jenom Jášův vliv znát a paní babizna (jak naší sousedce o patro níž říká Jáša - my se s Alešem spokojíme pouze s babiznou) musí být z toho randálu štěstím bez sebe.


Rybí oko












čtvrtek 7. února 2013

Stokrát stejně, stokrát jinak

Můžu říct o našich dnech. Podstatné monenty žádné, nepodstatných tisíce, důležité jsou ale nakonec všechny stejně. 

Včera se byl Jáša podívat v lesní školce. Ráno se mu nechtělo, říkal, že se mu bude stýskat po kamarádech z normální školky, ale zvědavost ho nakonec přemohla. První, co jsme po příchodu viděli, byl doutnající oheň a děti s klacky kolem něj. Školka si nás podmanila na první plamen. Když se navíc Jáša dozvěděl, že po obědě spí děti ve spacáku na zemi v jurtě, tak těžko skrýval nadšení a už druhou noc trénuje spacákové spaní doma v posteli.


Přivítání ve školce (foceno telefonem)




Dneska krásně sněžilo, při pohledu z okna se ihned rozhodujeme jít ven.



Po sto padesáté první kolem Markéty. A přesto, čím líp ji znám, tím víc mě baví.




 












 A naštěstí baví i kluky.